Čínské deštníky z olejového papíru, které se skládají z bambusového rámu a povrchu z jemně malovaného mianzhi nebo pizhi – typů tenkého, ale odolného papíru vyrobeného převážně z kůry stromů – jsou odedávna považovány za znak čínské tradice kulturního řemesla a poetické krásy.
Čínské deštníky z olejového papíru, natřené tongyou – druhem rostlinného oleje extrahovaného z plodů tungového stromu, který se často vyskytuje v jižní Číně – aby byly vodotěsné, nejsou jen nástrojem k odvrácení deště nebo slunečního záření, ale také uměleckými díly s bohatým kulturním významem a estetickou hodnotou.
Dějiny
Čínské olejo-papírové deštníky se těší téměř dvoutisícileté historii a řadí se mezi nejstarší deštníky na světě.Podle historických záznamů se první olejo-papírové deštníky v Číně začaly objevovat během východní dynastie Han (25-220).Brzy se staly velmi populárními, zejména mezi literáty, kteří rádi psali a kreslili na povrch deštníku před tím, než byl aplikován hydroizolační olej, aby prokázali své umělecké dovednosti a literární vkus.Prvky z tradiční čínské tušové malby, jako jsou ptáci, květiny a krajiny, lze také nalézt na deštnících z olejového papíru jako oblíbené dekorativní vzory.
Později byly čínské deštníky z olejového papíru přivezeny do zámoří do Japonska a tehdejšího starověkého korejského království Gojoseon během dynastie Tang (618–907), a proto byly v těchto dvou zemích známé jako „deštníky Tang“.Dnes se stále používají jako doplněk ženských rolí v tradičních japonských dramatech a tancích.
V průběhu staletí se čínské deštníky rozšířily také do dalších asijských zemí, jako je Vietnam a Thajsko.
Tradiční symbol
Deštníky z olejového papíru jsou nepostradatelnou součástí tradičních čínských svateb.Červený deštník z olejového papíru drží dohazovač, když je nevěsta vítána u ženicha doma, protože deštník má pomoci odvrátit smůlu.Také proto, že olejový papír (youzhi) zní podobně jako slovo „mít děti“ (youzi), je deštník považován za symbol plodnosti.
Kromě toho se čínské deštníky z olejového papíru často objevují v čínských literárních dílech, aby naznačovaly romantiku a krásu, zejména v příbězích na jih od řeky Jang-c'-ťiang, kde je často deštivo a mlha.
Ve filmových a televizních adaptacích založených na slavném starověkém čínském příběhu Madame White Snake často krásná hrdinka Bai Suzhen, která se proměnila v had, nosí jemný deštník z olejového papíru, když se poprvé setká se svým budoucím milencem Xu Xianem.
„Sám držím deštník z olejového papíru a bloudím po dlouhé osamělé uličce v dešti…“ zní populární moderní čínská báseň „Ulička v dešti“ od čínského básníka Dai Wangshu (v překladu Yang Xianyi a Gladys Yang).Toto ponuré a zasněné zobrazení je dalším klasickým příkladem deštníku jako kulturní ikony.
Kulatý charakter deštníku z něj dělá symbol shledání, protože „kulatý“ nebo „kruh“ (jüan) v čínštině také nese význam „scházet se“.
Zdroj z Globa Times
Čas odeslání: Červenec-04-2022