Čínské deštníky z olejového papíru, které se skládají z bambusového rámu a povrchu vyrobeného z jemně malovaného mianzhi nebo pizhi – druhů tenkého, ale odolného papíru vyrobeného převážně z kůry stromů – jsou již dlouho považovány za symbol čínské tradice kulturního řemesla a poetické krásy.
Čínské deštníky z olejového papíru, natřené tongyou – druhem rostlinného oleje extrahovaného z plodů tungového stromu, který se často vyskytuje v jižní Číně – aby byly nepromokavé, nejsou jen nástrojem k odvrácení deště nebo slunečního záření, ale také uměleckými díly s bohatým kulturním významem a estetickou hodnotou.
Dějiny
Čínské deštníky z olejového papíru, které se těší téměř dvoutisícileté historii, patří k nejstarším deštníkům na světě. Podle historických záznamů se první deštníky z olejového papíru v Číně začaly objevovat za dynastie Východní Chan (25-220). Brzy se staly velmi populárními, zejména mezi literáty, kteří rádi psali a kreslili na povrch deštníku před nanesením hydroizolačního oleje, aby demonstrovali své umělecké dovednosti a literární vkus. Prvky tradiční čínské malby tuší, jako jsou ptáci, květiny a krajiny, se na deštnících z olejového papíru nacházely také jako oblíbené dekorativní vzory.
Později byly čínské deštníky z olejového papíru dovezeny do Japonska a tehdy starověkého korejského království Kodžoson za dynastie Tang (618-907), a proto byly v těchto dvou zemích známé jako „deštníky Tang“. Dnes se stále používají jako doplněk pro ženské role v tradičních japonských dramatech a tancích.
V průběhu staletí se čínské deštníky rozšířily i do dalších asijských zemí, jako je Vietnam a Thajsko.
Tradiční symbol
Deštníky z olejového papíru jsou nepostradatelnou součástí tradičních čínských svateb. Červený deštník z olejového papíru drží dohazovač, když je nevěsta vítána v domě ženicha, protože deštník má pomáhat odhánět smůlu. Také proto, že olejový papír (youzhi) zní podobně jako slovo pro „mít děti“ (youzi), je deštník považován za symbol plodnosti.
Čínské deštníky z olejového papíru se navíc v čínské literaturě často objevují jako symbol romantiky a krásy, zejména v příbězích odehrávajících se jižně od řeky Jang-c'-ťiang, kde často panuje deštivo a mlha.
Filmové a televizní adaptace slavného starověkého čínského příběhu Madame White Snake často ukazují, jak krásná hrdinka Bai Suzhen, která se proměnila v hada, nese jemný deštník z olejového papíru, když se poprvé setkává se svým budoucím milencem Xu Xianem.
„Sám, držíc v ruce deštník z olejového papíru, se toulám dlouhou osamělou cestou v dešti…“ zní populární moderní čínská báseň „Cesta v dešti“ od čínského básníka Dai Wangshua (v překladu Yang Xianyi a Gladys Yang). Toto ponuré a snové zobrazení je dalším klasickým příkladem deštníku jako kulturní ikony.
Kulatý tvar deštníku z něj dělá symbol shledání, protože „kulatý“ nebo „kruh“ (jüan) v čínštině má také význam „setkání“.
Zdroj z Globa Times
Čas zveřejnění: 4. července 2022